Série Divotvůrce se pomalu ale jistě blíží do svého finále. Jaký byl její předposlední díl?
Podobně jako v recenzi na předchozí díly předem varuji, že se možná nevyhnu nějakému spoileru. Recenze na ně naleznete zde: Divotvůrce, Černé znamení, Kouzelnice a Spoutávač.
Sebastien de Castell se opět vrátil do světa série Divotvůrce v pátém pokračování této série. Náš hrdina Kellen se společně se svým kočkoveverčákem Reichisem dostal do Darome, hlavního města Daromanské říše. Seznámí se s mladou královnou Ginevrou a rozjíždí se obrovský mechanismus intrik a dvorských piklí. Každý krok, který Kellen udělá, ho může stát život, ale také ho může posunout výše v daromanské hierarchii. Opět tak nechybí jedna akce za druhou, což je jedna z největších výhod této dobrodružné fantasy série.
Herrex mi vlepil další pohlavek. “Šerife,” řekl jsem, aniž bych se otočil, “jestli mě budeš dál takhle hladit po vlasech, lidi si budou myslet, že se ti líbím.”
Překladu se opět chopil Peter Kadlec, který sérii překládá od prvního dílu, a na výsledku je to rozhodně poznat. Pokud máte rádi vyprávění v ich formě, tedy z pohledu první osoby, pak je tahle série pro vás tou pravou volbou. Navíc se zde ani nestřídají postavy, které by vyprávěly příběh, takže další výhoda, pokud nemáte rádi několik různých vypravěčů. Nechybí ani tradiční nálož ironie v podání Reichise, který mi v předchozím díle scházel, takže ve srovnání je pátý díl opět blíže k úrovni prvních tří dílů. Ačkoliv zpětně u recenzí prvních dvou dílů mám 95 %, třetí 90 % a čtvrtý 80 %, nyní se opět vracím k 90 %. Dokonce bych zpětně možná pomyslně trochu přilepšil třetímu dílu Kouzelnice, který se mi do paměti vryl možná nejvíce.
Ššš, ššš, ššš, šeptal stíbřitý sníh, stejně chladný jako chlap, který vám uprostřed ulice plné lidí zakryje zezadu rukou ústa a vrazí vám nůž do zad.
Abych mu nekřivdil, je pravda, že před mnoha staletími mnozí Jan’tepové skutečně byli eunuši. Věřili, že kastrace zbavuje mysl vrozené touhy po páření a tudíž jim umožňuje lépe se soustředit na magii. Ukázalo se, že je jenom zbavila varlat.
K dobré čtivosti této série velkou mírou přispívají také převážně kratší kapitoly, což je opět faktor, který je shodný pro všechny díly. Nakladatelství Egmont již vydalo i závěrečný šestý díl s názvem Rozvratník a věřím, že nebude dlouho trvat, než se i na něj konečně vrhnu. O úspěchu této série svědčí také to, že se Egmont rozhodl vydat i dvojici prequelů, která pojednává o mládí oblíbené postavy Ferius Parfax. I obě tyto knihy již mám doma a dříve či později se k nim pročtu. A jsem si jistý, že to opět bude stát za to. Pokud jste tuhle sérii ještě neobjevili, tak byste tak měli co nejdříve učinit. Tím spíše, že je série již kompletní a vy se tak nemusíte obávat, že by zůstala nedokončená nebo nepřeložená.
V tomto životě hrajeme s kartami, které nám byly rozdány. Ale kdybych musel, kvůli ní byl bych statečný ještě o chvilku déle.
Název: Divotvůrce 5: Královnovrah
Původní název: Spellsinger #5: Queenslayer
Autor: Sebastien de Castell
Překlad: Peter Kadlec
Počet stran: 480
Nakladatelství: Egmont
Čteno: poprvé
Hodnocení: 90 %
Čteno: 10. 7. 2022 – 14. 8. 2022
Neznám tuto sérii. Ale už teď vím, že bych si jí chtěla přečíst.
Můžu za sebe opravdu doporučit. Skvěle se čte a je hodně originální. Myslím si, že rozhodně nebudeš litovat, když do ní půjdeš.