Jedna z klasik žánru fantasy je Tolkienův Hobit a já konečně mám tenhle rest splněný. Jak jsem byl s Hobitem spokojený?
Příběh hobita Bilbo Pytlíka, který žije v Kraji ve Středozemi dnes zná téměř každý, protože se tohle dílo J.R.R. Tolkiena, které dějově předchází jeho nejslavnější trilogii Pán prstenů, řadí mezi jedno z kultovních děl žánru klasické fantasy. Příběh popisuje putování hobita Bilbo Pytlíka společně s partou trpaslíků pod vedením Thorina Pavézy a v doprovodu čaroděje Gandalfa. A že na svých cestách k Osamělé hoře potkají spoustu zajímavých obyvatel Středozemě. A na konci své výpravy i obávaného Draka Šmaka. Jedná se tak o jakousi fantasy road movie plnou dobrodružství a akce.
Bez klíče a víka schránka pokladní,
a přece je zlatý poklad v ní.
Styl, kterým je kniha psaná, je velice jednoduchý, protože se v podstatě jedná o nenáročnou pohádku pro děti, která by tak měla být i vývojově předehrou k příběhu v navazující trilogii Pán prstenů. Občas mi akorát vadily promluvy vypravěče (autora) ke čtenáři, což mě pokaždé trochu vytrhlo z děje a úplně se mi to k příběhu nehodilo. Jinak jsem ale neměl s knihou žádné problémy, užíval jsem si různé fantasy bytosti jako čaroděje, skřety, elfy a draka a s nimi spojené peripetie, které Bilba a bandu trpaslíků na jejich putování čekají.
Knihu jsem četl souběžně s audioknihou od Vladimíra Kudly. Jedná se o nekrácenou verzi audioknihy, takže obsahuje kompletní text knihy. Ještě existuje starší audiokniha od Supraphonu, kterou skvěle načetl Jan Vondráček, ale ta má jen pár hodin, jedná se tak o velice krácenou verzi, proto jsem tentokrát sáhnul po verzi od Vladimíra Kudly. Ačkoliv je to na první poslech trochu nezvyk, nakonec si říkám, že obzvlášť mrzutost některých trpaslíků a také samotného Bilba Pytlíka zvládl perfektně. Jako doplnění k papírové knize mohu tuhle audioknihu s klidným srdcem doporučit. Kniha Hobit byla přeložena Františkem Vrbou a nejvíce jsem si užil kapitolu Hádanky ve tmě plnou rýmovaček, které si mezi sebou vyměňoval Bilbo a Glum. Knihu pak doplňují ve vydání nakladatelství Odeon z roku 1991 ilustrace Jiřího Šalamouna, které jsou docela originální, i když k dnešní době už můžou působit nepříliš atraktivně ke knize, jakou je právě Hobit.
Beznožka leží na jednonožce,
dvounožka sedí na třínožce,
ctyřnožka dostane zbytek.
Závěrem bych rád řekl, že jsem rád, že jsem se po tolika letech odkládání k přečtení (a poslechnutí) Hobita dostal, ale asi se nebude jednat o knihu, kterou bych četl několikrát dokola. Rád se také občas podívám na filmové zpracování, i když není s knihou identické, jak už to tak u filmových zpracování bývá. Hodnocení dávám 80 %, tedy 4 hvězdičky z 5 možných a jsem moc zvědavý, kam se J.R.R. Tolkien posunul ve své hlavní trilogii Pán prstenů, kterou mám taktéž na seznamu a rád bych ji v podobném režimu přečetl a poslechl v blízké budoucnosti také. Do světa Středozemě se totiž vždy rád vrátím, protože ve světě fantasy zaujímá i u mě speciální místo.
Název: Hobit aneb cesta tam a zase zpátky
Původní název: The Hobbit or there and back again
Autor: J. R. R. Tolkien
Překlad: František Vrba
Ilustrace: Jiří Šalamoun
Čte: Vladimír Kudla
Počet stran: 382
Stopáž: 12 hodin 27 minut
Nakladatelství: Odeon
Čteno: poprvé
Hodnocení: 80 %
Čteno: 8. 8. 2023 – 15. 11. 2023
