Recenze: Za pět minut zvoní

Jak se povedla v pořadí již čtvrtá sbírková povídka nakladatelství YOLI?

„Vážím si toho, že seš kvůli jednomu plesu ochotnej obětovat svou pověst šprta a miláčka učitelů,“ zazubil se na mě a položil mi hlavu na rameno.
„Co bych to byl za boyfrienda, kdybych svého kluka nenásledoval do náruče jisté zkázy?“

Nakladatelství YOLI se v roce 2020 vydalo na cestu vydávání vlastních povídkových sbírek s několika hlavními pojítky. Tím jedním je, že povídky pochází z pera známých, méně známých i neznámých českých autorů (některé povídky dokonce vzešly z povídkové soutěže pro veřejnost), druhé společné pojítko je žánr young adult (mimo další žánrová omezení) a tou třetí je pro YOLI neobvyklý formát pevné vazby s obálkami a vnitřními ilustracemi od Myokard. Já již přečetl vánoční sbírku Nejkrásnější dárek a LGBT+ sbírku Všechny barvy duhy, které jsem četl společně s jejich audioknižní podobou. Třetí sbírka Historky ze tmy, jejíž téma jsou tajemné až hororové příběhy, zatím audioknihu nemá, ale pokusím se k ní i tak dostat v dohledné době, protože mi tenhle formát krátkých povídek fakt sedí a baví. Tahle čtvrtá (a zatím poslední) sbírka Za pět minut zvoní je na téma příběhů ze školních lavic nebo se jedná o příběhy, kde škola hraje důležitou roli, a jak nám prozradila Karolína Skácelová na oslavě 10. narozenin nakladatelství YOLI, tak je v chystání i její audioknižní verze. Až bude hotová, tak si povídky znovu přečtu v audiu a přidám ještě dodatečnou druhou audiorecenzi.

Podívej se do budoucnosti, kde se svět neobrací v popel. Kde jeden druhého vroucně milujeme. Tuhle budoucnost si můžeme vybojovat.

Pojďme se ale nyní podívat na seznam dvanácti povídek s jejich individuálním hodnocení v podobě hvězdiček i procent.

Michaela Merglová: Slabý kus – 70 % | 3,5* / 5*
Eva Maříková: Čas na pravdu – 80 % | 4* / 5*
Eva a Klára Pospíšilovy: Samozřejmě byl čtvrtek – 100 % | 5* / 5*
Aleš Novotný: Tajemství – 90 % | 4,5* / 5*
Jana Pavloušková: Podzim života – 75 % | 3,5* / 5*
Karolína Skácelová: Pod lavicí – 95 % | 4,5* / 5*
Michaela Červenková: Stručný průřez jednou láskou – 100 % | 5* / 5*
Lenka Poláčková: Vzkaz na lavici – 90 % | 4,5* / 5*
Zuzana Žáčková: Slečna Dokonalá – 80 % | 4* / 5*
Kateřina Šardická: Událost – 85 % | 4,5* / 5*
Klára Nováková: Tim – 100 % | 5* / 5*
Radek Blažek: Smím prosit? – 100 % | 5* / 5*

„Vážně?“ znovu se usmál. Tentokrát jako štěně, které si říká o podrbání na bříšku. A já si uvědomila – s hrůzou, protože pak by se mi mohl třeba někdo stát –, že bych ho tam podrbala docela ráda.

Radek Blažek je dosud jediný autor, jehož povídku najdeme ve všech čtyřech sbírkách, a právě jeho povídka Smím prosit? je tou, která se mi z téhle sbírky líbila úplně nejvíc. Z ostatních rozhodně chci vyzdvihnout trojici zbylých pětihvězdičkových povídek – Tim (Klára Nováková), Samozřejmě byl čtvrtek (Eva a Klára Pospíšilovy) a Stručný průřez jednou láskou (Michaela Červenková). Tyhle povídky byly napsány velice čtivě a měly i pěkná témata, která mi opravdu sedla. Ale i tak jako celek je i tahle sbírka opět skvělé čtení. Ilustrace od Myokard stejně jako u ostatních sbírek skvěle vystihují příběh každé povídky a narozdíl od předchozích tří sbírek má Za pět minut zvoní nejen barevnou ořízku, ale i pestrý vzor.

Jen tahle kniha vás donutí uvědomit si, co doopravdy znamená libri prohibiti, a že i vzkaz na lavici mohl kdysi člověka stát svobodu.

Když zprůměruji hodnocení všech 12 povídek do jedného závěrečného hodnocení, tak se dostaneme na 88,75 %, což by odpovídalo přibližně 4,5*. To se sice v přímém srovnání s ostatními sbírkami, které jsem již přečetl, zdá jako nejhorší hodnocení, ale myslím si, že kdyby dnes četl předchozí dvě sbírky, některá svá hodnocení bych přehodnotil. Jako celek jsem s touto sbírkou spokojený stejně jako s těmi předchozími, a i když nepatřím mezi velké fanoušky thrillerů a hororů, těším se na Historky ze tmy a jak si povedou v konkurenci svých tří knižních sourozenců.

Augustýn byl nejhezčí kluk na třebíčském gymplu. Kluk, který měl sice sebevědomí dosahující špičky městské věže, ale zároveň i stejně velké srdce. Můj kluk.