Zuzana Hartmanová přichází na českou knižní scénu se svou fantasy prvotinou – povídkovým románem nazvaným podle jedné z nich – Noční labuť. Hlavní hrdinkou je nekromantka Nix. Pojďme se podívat na knihu, kterou vydalo nakladatelství Gorgona, podrobněji v nejnovější recenzi…
Dovolte mi, abych vám představil Nixariem ze Zarthu neboli Nix. Je to napůl nekromantka a napůl lich. Mladá žena, která neváhá použít magii v té správné (a někdy i nesprávné) chvíli a muži po ní touží. V knize Noční labuť na vás Nix čeká v sedmi povídkách, které na sebe chronologicky navazují s určitým časovým odstupem několika lun. Noční labuť je správné fantasy, které je občas okořeněné troškou detektivky, což ji činí oproti ostatním knihám jedinečnou. Co můžete od Noční labutě čekat? Kouzla, cestování, smrt, akci, bojování, tajemné chrámy, záhady, pátrání, alchymii a mnoho dalšího… Zmínil jsem, že parťáka Nix dělá urostlý minotaur Toghar?
Moje tělo reagovalo zcela spontánně. Aniž bych si to uvědomila, pootevřela jsem rty. Na jazyku mě zaštípala železitá příchuť vlastní krve. Rytíř povolil stisk a jeho rty odpověděly s naprostou samozřejmostí na moje pozvání. Jako by na to celou dobu čekal.
Na první pohled vás přitáhne obálka. Tu má na starosti “dvorní ilustrátor” nakladatelství Gorgona – Dominik Broniek. Ten se již podílel na mnoha gorgoňáckých knihách. Schválně sledujte, jak během čtení knihy koukáte na obálku a zjišťujete, co je to vlastně na obrázku za detaily. Každý prvek má svůj důvod a po přečtení knihy vám bude vše jasné. Noční labuť je ve formátu, který skvěle padne do ruky, s matným povrchem a blýskavým názvem jak na titulní straně, tak na hřbetu. Zevnitř přední klopy pak na vás čeká mapa, abyste mohli během všech povídek sledovat, kam se Nix po Accadu přesouvá. Zajímavostí je i to, že se čísla stránek nachází v horních rozích stejně jako v ostatních knihách nakladatelství Gorgona.
“Tak jsem si řekl, že máš ono něco, co lidi kolem tebe přitahuje. Ale v takové zvláštní míře, že vzrušení v místnosti, kde se objevíš, stoupne natolik, že to poznám i já? Za tím musí být něco jiného. A pak mě to napadlo: Jsi noční labuť.”
Rozdělení na jednotlivé povídky je propracované. Jak jde čas, sledujeme vývoj Nix jako postavy, nejen co se týče jejího postavení mezi ostatními černokněžníky ve společenstvu Konkláve či bílých Mágů, ale také jako osobnosti. S každou další stránkou se dozvídáme nové informace o její minulosti, a to nám pak vysvětluje, proč se občas chová tak, jak se chová. Na svých cestách a během řešení některých případů získává nové přátele a spojence. Jedním takovým je i její ebenově černý kůň Démon, který ji nikdy neopustí a je jí také dobrým pomocníkem v boji. Některé postavy se pak prolínají více povídkami, ať už jsou to postavy kladné či záporné. Rozhodně však nejsou vykresleny jako stereotypy a sám čtenář občas váhá, kdo je na straně dobra a kdo na straně zla.
“Proč mě pořád odmítáš?”
“Nejspíš proto, že jsi sadistický parchant?”
Drsně se zasmál. “Dost možná. A ty jsi jen zbytečně předražená kurva.”
Autorka Zuzana Hartmanová je začínající fantasy spisovatelkou a Noční labuť není rozhodně první a zároveň poslední příběh nekromantky Nix. Už nyní pilně pracuje na volném pokračování, které by nemělo být v podobném formátu povídek, jako je Noční labuť, ale mělo by se jednat o samostatný příběh a možná se více dostane ke slovu romantika, aby se náhodou někteří čtenáři necítili ochuzení o trochu té lásky. Držme tedy Zuzaně palce, aby se k nám Nix brzy vrátila, a mezitím se ponořme do světa Accadu, kde Nix brázdí jednotlivé regiony a města na Démonovi a řeší jeden zapeklitý a tajemný případ za druhým…
“Ženy se nejlépe krotí pod vahou mužského těla, znehybněné v prachu cesty, s údem mezi nohama a jazykem v puse…” Z jeho slov čišel chtíč. Kdybych se mu podívala níž než do očí, mohla bych se o tom snadno přesvědčit.
Pro fanoušky fantasy je to skvělé čtení, potěšeni budou i milovníci detektivek, ale nejvíce si budou chrochtat blahem ti čtenáři, kteří mají rádi oba tyto žánry. Žádnou hlubokou romanci v Noční labuti nečekejte, Nix je často cynická a živočišná, což Zuzana Hartmanová občas také barvitě v knize umí popsat, takže se objeví i určité peprné výrazy, které bychom v Pánovi prstenů či Harry Potterovi opravdu nenašli. V některých případech se možná přistihnete, že s postavami soucítíte nebo pociťujete bolest, kterou prožívají postavy v knize. Takových situací je v této ani ne 300 stránkové knize požehnaně. Když zdůrazním, že celé tohle dílo pochází z pera české spisovatelky, myslím, že můžeme být pyšní, že se v našem českém “rybníčku” najdou i takové šikovné ryby, jakou je právě Zuzana Hartmanová…
Ozvalo se křupnutí následované žalostným kočičím pláčem. Vzduchem proletěl ulomený zub. Arsus s kňučením odběhl k jednomu z otvorů ve zdi.
Knize dávám 90 % a nechávám si drobnou rezervu pro pokračování. Byl jsem pozitivně překvapený kombinací fantasy a detektivních případů, protože právě tyhle dva žánry patří mezi mé oblíbené. Hlavní postavy jsem si oblíbil, i když mi občas Nix s tou svojí drzostí lezla na nervy. Příjemná byla i forma povídek, kdy se každá mohla zaměřit na trošku jiné prostředí a dal se tomu přizpůsobit děj i prohlubování čtenářských znalostí o hlavní postavě, která je zároveň vypravěčkou celé knihy. Nenarazil jsem v knize na tzv. “hluchá místa”, kde by dialogy vázly – děj se svižně posouval dál a bylo těžké se od Noční labutě odtrhnout. Čtivost tedy hodnotím velmi pozitivně a autorka za styl psaní získává pomyslný palec nahoru. Nebál bych se jít s knihou na zahraniční trh, tenhle styl by totiž mohl uspět i na poli mezinárodní fantasy literatury.
Ara se domnívá, že před svým osudem záměrně utíkám. Já pro jistotu tvrdím, že v něj vůbec nevěřím. Pravda je ale možná daleko jednodušší: svůj osud bych nepoznala ani ve chvíli, kdy by mě uhodil do obličeje…
Název: Noční labuť
Autor: Zuzana Hartmanová
Počet stran: 272
Nakladatelství: Gorgona
Autor: Zuzana Hartmanová
Počet stran: 272
Nakladatelství: Gorgona
Hodnocení: 90 %
Čteno: 27. 5. 2017 – 20. 6. 2017