Cestopis Humorné Jota Recenze

Recenze: Korejské halušky

Dominika Sakmárová pokračuje ve vyprávění z Asie, tentokrát z Jižní Koreje.

Pokud jste nečetli moji recenzi na první knihu od Dominiky Sakmárové Kočičí kožich a velbloud u Velké čínské zdi, pak vám doporučuji začít s ní ZDE.

Slovenská spisovatelka a sinoložka Dominika Sakmárová ve své druhé knize Korejské halušky plynule přechází dál ve svém vyprávění z její první knihy. Zatímco v ní vyprávěla příhody z Taiwanu a Číny, nyní se shodou okolností v době, kdy vypukla pandemie covidu, přestěhovala s manželem i dvěma dětmi do Jižní Koreje. Začátek knihy tak patří některým překvapivým až úsměvným příhodám okolo cestování do země, ale také různým bezpečnostním a karanténním pravidlům, která v Asii obecně vypadají značně jinak než u nás v Evropě. Později pak poznáváme kulturní rozdíly z každodenního života také z prostředí školky, kam chodila Dominičina dcera, nebo ohledně vztahu Korejců k malým dětem, tedy Dominičině druhé ratolesti.

Druhý den nás čekaly před dveřmi čtyři velké tašky.
„To bude asi jídlo,“ radovali jsme se.
Ale tašky byly plné dezinfekce, antibakteriálních mýdel a teploměrů pro každého z nás. A ještě tam byly sáčky na odpadky s piktogramem BIOHAZARD. Stále jsme nevěděli, kdy vlastně ty odpadky přijedou odvézt, ale po pár dnech a hromadě použitých plínek to biohazard stoprocentně byl.

Společné foto s Dominikou Sakmárovou, která byla jedním z hostů na letošním veletrhu Svět knihy v Praze.

Postupně nás Dominika seznamuje s neobvyklými situacemi z různých oblastí života, ale vše jednou končí a stejně tak i její pobyt v Koreji. Jako zajímavý bonus na konci najdeme i velice neobvyklé korejské pohádky, které překvapí nejednoho čtenáře. Styl kterým Dominika napsala Korejské halušky se nijak výrazně neliší od její první knihy, tedy lehký a zábavný formát, kdy se v každé kapitole dozvíte nějakou zajímavost o korejské kultuře nebo zvycích a nakolik jsou odlišné od těch našich evropských. Právě krátké kapitoly na dvě až tři stránky jsou skvělé pro čtení po kouskách a zároveň nemáte pocit, že ztrácíte nit příběhu.

A tak od tohoto dne žáby během deště nahlas kvákají žalem. Přesně tak, jak pro svou matku kvákal žabák barvy čchong, který nebyl dostatečně synovsky oddaný.

Knihu přeložila Milena Machalová a svými vtipnými ilustracemi doplnila opět Michaela Ahonen. Za vydání této knihy v českém překladu děkuji nakladatelství Jota, kterému taktéž děkuji za recenzní výtisk. Dominice pak děkuji za její příhody a doufejme, že se brzy dočkáme nějakých dalších vtipných cestopisů z jejího zcela jistě ještě nevyčerpaného deníku. Pokud máte rádi tento humorný styl vyprávění z cest, pak jsou knihy Dominiky Sakmárové tím správným čtením právě pro vás.

A tak se Koreji ani nedá přímo říct: Sbohem. Jen se uklánět a mluvit o něčem úplně jiném, jen abych to celé náhodou nějak definitivně neuzavřela. Protože kdo ví, jestli se jednou nebudu chtít vrátit…

Název: Korejské halušky
Původní název: Kórejské halušky
Autor: Dominika Sakmárová
Překlad: Milena Machalová
Ilustrace: Michaela Ahonen
Počet stran: 192
Nakladatelství: Jota
Čteno: poprvé

Hodnocení: 80 %

Čteno: 12. 6. 2024 – 25. 6. 2024

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *