J. K. Rowlingová vydala před pár lety také pohádku pro děti Ikabog. Je však opravdu pro děti vhodná?
Příběh okolo vydání knihy Ikabog je vlastně docela zajímavý. Začala pandemie covidu, lidé začali být doma zavření během lockdownů a najednou začali objevovat, jaké poklady doma mají. A přesně něco takového potkalo J. K. Rowlingovou, která našla pohádku Ikabog, kterou ještě dávno před napsáním Harryho Pottera psala pro své děti. Teď příběh oprášila a maličko zrevidovala a vydala – nejdříve online a zadarmo dostupný všem. Psal se rok 2020. A po publikování také byla spuštěna myšlenka, že by se příběh mohl vydat i knižně a to včetně ilustrací přímo od dětí, tedy čtenářů, pro které je Ikabog určený. A tak se stalo, že se tato soutěž pro děti rozjela ve všech zemích, kde se vydání knihy plánovalo a tedy každé vydání má v sobě jiné ilustrace od dětí z té či oné země. Což je opravdu krásná myšlenka. V Česku se v knize nakonec objevilo 34 ilustrací od dětí ve věkovém rozpětí 6 – 13 let.
Jaký je vůbec samotný příběh? Ikabog je bájná příšera, která udržuje obyvatele království Přehršlánie ve strachu. Jenže když se král Norbert rozhodne uspořádat výpravu, aby vyvrátil Ikabogovu existenci, zjistí, že je Ikabog opravdu skutečný. A jeho královští rádci Kydlián a Flusbrock toho využijí pro terorizování obyvatel celého království skrze dezinformace, lži a manipulace. A nebojí se při tom použít i násilí. Mladá Helenka Hrdličková a Vilém Veselka nemají život vůbec lehký a pokusí se všemu přijít na kloub. Jestli se jim to povede a co je vlastně Ikabog zač (pokud vůbec existuje), to všechno a mnohem víc se dočtete v této dětské knize.
Helenka předstírala, že si taky zvykla. Na povrchu byl její život už zase venkoncem jako dřív. Pomáhala tátovi v dílně, dělala úkoly a hrála si s nejlepším kamarádem Vilíkem, ale o mamince nikdy nemluvili a o králi taky ne. Každý večer ležela Helenka s očima upřenýma na bílý náhrobek, který v dálce zářil ve svitu měsíce, dokud neusnula.
A právě zde vše naráží na největší kámen úrazu. I když je Ikabog prezentovaný jako pohádka v grimmovském stylu, tedy taková, kde se autorka neštítí použít zlo mnohem silnějšího kalibru, než známe z našich pohádek, ale také různé vraždy, likvidaci celých rodin nebo týrání, nemluvě o lhaní, manipulaci a šíření dezinformací celým královstvím, přeci jen nevěřím, že se jedná o dílo vhodné pro doporučenou věkovou skupinu 7+, jak píše nakladatelství Albatros na zadní straně knihy. Věřím, že toto věkové doporučení je stejné, jako v případě originálu a je potřeba ho dodržet, ale jelikož jsem ke knize přistupoval jako ke knize pro děti z téhle věkové kategorie, během čtení jsem narážel na situace, které mi čtení dost často kazily a já se nestačil divit, co že všechno by se dle doporučení mohly děti dočíst a dozvědět.
Styl psaní byl opravdu jednoduchý, ten dětskému čtenáři odpovídal, i když mi neskutečně vadily dvě věci. Tou první byly občasné promluvy vypravěče, resp. autorky, mimo děj přímo ke čtenáři, trochu ve stylu: Asi by vás zajímalo, jestli nakonec pan … našel to, co hledal. Tak já vám to tedy povím. To mi totiž přišlo, že vyloženě narušlovalo děj a odvádělo mě to od příběhu. Mimo to mi v případě proradných rádců Kydliána a Flusbrocka hodně nesedělo jejich oslovování všech okolo prvním pádem, což nejspíše mělo za cíl zdůraznit to, jak se nad všechny lidi povyšovali a v některých pohádkách se to skutečně používá, ale při každém tomhle oslovení mi oba dva vadili stále více a více. Jinak se tedy jedná o podvodníky největšího kalibru, podobné dvojice v pohádkách vídáme velice často, například rádcové Iks a Ypsilon z Šíleně smutné princezny nebo Ferenc a Lorenc z Tajemství staré bambitky. Překlad měl na starosti Petr Eliáš a byl naprosto v pořádku, po téhle stránce nemám, co bych vytknul, i když volba toho, jaká jména přeložit a která už ne, rozhodně nemohla být nic snadného. Také dětské ilustrace celou atmosféru knihy vystihly krásně a i ty byly příjemným zpestřením. Bohužel ale nemohu knihu doporučit, jestli ji chcete předčítat mladším dětem, raději bych volil starší věkovou kategorii, nebo alespoň nedával knihu dětem číst bez nějakého dozoru. Ta témata, jaká se v knize objevují, je potřeba s mladšími dětmi alespoň rozebírat a případně vysvětlovat, protože věřím, že by to jinak mohlo zanechat na dětských čtenářích nepříjemné stopy. Jsem rád, že jsem si knihu přečetl, ale neužil jsem si ji tak, jak jsem očekával. Ve srovnání s Ikabogem se zdá, jako by knihu Vánoční prasátko napsal úplně jiný autor. Ta je pro dětské čtenáře mnohem vhodnější a za sebe musím říct, že i mnohem lépe napsaná.
Název: Ikabog
Původní název: The Ickabog
Autor: J. K. Rowlingová
Překlad: Petr Eliáš
Ilustrace: děti z celé České republiky
Počet stran: 312
Nakladatelství: Albatros
Čteno: poprvé
Hodnocení: 40 %
Čteno: duben 2022 – 4. 1. 2023 (s přestávkami)
