Nakladatelství, které se zaměřuje na fantasy literaturu v různých podobách, to je české nakladatelství Gorgona, které nezabírá velkou část mé knihovny, ale má u mě speciální místo. Pojďme se společně podívat, jaké knihy z tohoto nakladatelství mám doma.
Ve srovnání s ostatními nakladatelstvími patří nakladatelství Gorgona spíše k těm menším, ale dalo by se říci, že méně někdy znamená více a Gorgona je toho krásným příkladem. Nevydává sice kvanta knih jako na běžícím páse, ale ty, které vydává, jsou kvalitní a každá je něčím speciální. Celkem mám ve své knihovně sedm titulů z nakladatelství Gorgona. První knihou bylo fantasy Půlměsíční trůn, na které jsem narazil úplnou náhodou kdysi v knihkupectví a zaujala mě obálka a příběh z anotace, v podstatě poušť, magie, akce, takže trochu něco ala Princ z Persie nebo Aladin. V roce 2017 jsem pak s tímto nakladatelstvím zahájil blogerskou spolupráci a získal temnější nekromantské fantasy Noční labuť české autorky Zuzany Hartmanové. Ta je také doposud jedinou přečtenou knihou z Gorgony v mojí knihovně.
V lednu 2018 se pak konal křest čtvrtého svazku série Letopisy vukogvazdské družiny, o které jsem již dříve mnohé slyšel a četl, ale neodhodlal jsem se k jejich přečtení. Po osobním setkání s Honzou Kravčíkem na autogramiádě jsem se tak rozhodl, že bych si přeci jen tuto sérii někdy rád přečetl. První dva svazky jsem si odnesl domů a na svůj čas čekaly nějakou chvíli, ale ta doba je pryč a první díl Letopisů mám již rozečtený a tohle fantasy vyprávění ve stylu Dračího doupěte je svěží čtení plné akce a humoru. Brzy čekejte i zde recenzi na první svazek (a posléze i svazek druhý). Zbylé tři knihy jsou pak úlovky, na které jsem náhodou narazil v Levných knihách. Na Krocení sopek jsem v portfoliu Gorgony pokukoval hodně dlouho, protože steampunkové fantasy a scifi povídky z jihovýchodní Asie mě opravdu lákají. Poseidonia je pro změnu taková steampunková literatura plná akce, která pochází z pera chorvatského spisovatele. Ruku na srdce – kolik byste našli na pultech knihkupectví chrovatských autorů? Podobně pak Souhvězdí Kata, původem z Polska, je historické fantasy, takže další zajímavý podžánr fantastiky. Ostatně právě různými kombinacemi témat se daří nakladatelství Gorgona v jejich titulech přesahovat žánr fantastiky i do jiných sousedících či blízkých oblastí.
Nakladatelství Gorgona má své knihy opravdu vymazlené. Stačí se jen podívat na jejich obálky, na kterých často spolupracují s umělci ze zahraničí a na kvalitě je to rozhodně poznat. Plusové body určitě získává Gorgona i za podporu českých autorů. Ať už se jedná o samostatné knihy (již zmíněná Noční labuť nebo třeba A v ní stín Kateřiny Hurtové) nebo o literární soutěž Tovaryši kalamáře, ze které každý rok vychází povídková sbírka na konkrétní téma. Témata prvních tří ročníků byla: Bestie, Apokalypsa a Alternativní historie. Všechny tři za to určitě stojí, takže pokud právě vy patříte mezi fanoušky těchto témat, máte po čem sáhnout.
Pokud bych měl ještě doplnit, na co bych měl v budoucnu z nakladatelství Gorgona zálusk, tak určitě již jednou zmíněnou knihu A v ní stín Kateřiny Hurtové, přeci jen těch temnějších fantasy s nekromanty a lichy tolik není, ve vodách českých spisovatelů rozhodně ne. Mimo to pokračování Noční labuťě Zuzany Hartmanové, Perutě noci. Kdo by nechtěl vědět, co si osud připravil dál pro Nix? V neposlední řadě budou určitě skvělé i další díly Letopisů vukogvazdské družiny nebo antologie Tovaryšů kalamáře.
A jak jste na tom vy? Máte nějaké své osobní zkušenosti s nakladatelstvím Gorgona? Co z jejich produkce byste doporučili a proč?
Fantasy není úplně můj šálek kávy, ale čas od času se do mé knihovny nějaký kousek zatoulá. Z Gorgony mám doma mám jednu knihu – Rok ztraceného hřebce od Věry Mertlíkové. Není to až tak velké fantasy, spíše je to román s historickým pozadím a lehkou magií.
Jo o téhle knize vím. Bude to žánrově podobné jako Souhvězdí Kata, prostě více historie a méně té fantastiky. A máš přečtené? Dej kdyžtak vědět, jaký ten hřebec je. 😉
Tady je odkaz na článek. Takové historické fantasy je pro mě snesitelné čtení.
https://knihu-prosim.blogspot.com/2020/04/rok-ztraceneho-hrebce.html
Hezké čtení, tak se k ní třeba někdy taky dostanu. Cesty osudu jsou nevyzpytatelné. 😊
O tomto nakladatelství jsem doposud neslyšela. Ve fantasy světě se však už tolik nepohybuji, takže se ani nedivím, že Gorgona je pro mě neznámé. Ale Letopisy Vukogvazdské družiny vypadají slibně, asi se po ní podívám 🙂
Musím říct, z toho co jsem zatím četl, že je to příjemná oddechovka plná různých příběhů, zajímavých postav, a střídá právě pohledy všech členů družiny, což je taky hodně zajímavé. Jsou to defacto samostatné povídky, příběhy, které dohromady tvoří ten svět. Je tam i humor i sem tam nějaké to "surovější" slovo, když je to pro danou postavu vhodné. Za mě to splňuje to, co jsem od toho po přečtení anotací čekal. 🙂
To já mám doma asi jen Noční labuť a její pokračování 🙂
Na pokračování se chystám, Labuť se mi moc líbila. 🙂
Mám doma knihy Poseidonia, Půlměsíční trůn, Krocení sopek a Souhvězdí kata. Přečtené zatím první dvě.
Průběžně budu také i další zařazovat na seznam k brzkému přečtení. Jak se líbila Poseidonia?
Ta zápletka je jednoduchá – zabránit aby padouch provedl svůj zlý plán. Kapitoly mají na začátku takové to : v této kapitole se hlavní hrdinky dozví…. Navíc vypravěč tam komunikuje s čtenářem třeba jako že nějaká scéna je příliš násilná a tak raději odvrátíme zrak a pod. Má to svoji atmosféru i díky tomu jakým stylem je to psané. Za sebe říkám takový lepší průměr.
Jo takové to "co se v kapitole dozvíme" znám ze steampunkové série Artur Mumby a je to super. I tyhle promluvy ke čtenáři jsou příjemným osvěžením, tak to se hned těším o něco víc. 🙂 Díky.