Recenze: Tajemství prstenců Saturnu (Artur Mumby 1)

Trocha nostalgie při úklidu a evidenci knihovny mě přinutila si sponánně přečíst znovu (podruhé) moji oblíbenou knihu Tajemství prstenců Saturnu od Philipa Reevea. Znáte ji také? Pokud ano a máte ji rádi stejně jako já, nebo pokud ne a chcete se o ní něco dozvědět, tak se mrkněte na novou recenzi…

Tuto sérii jsem četl již někdy v letech 2010 (první díl) a 2012 (druhý díl). Z mnoha důvodů, ke kterým se v průběhu recenze dostaneme, se ale stala velmi rychle jednou z mých nejoblíbenějších sérií. Při letošním úklidu knihovny a její následné důkladné evidenci jsem si tak opět zalistoval Tajemstvím prstenců Saturnu a Tajemstvím saténových klobouků a okamžitě jsem tomu opět propadl.

Mám podezření, že si Jack s přáteli nejednou krátili dlouhou chvíli ve vesmírných hlubinách vodními bitkami, protože mířil naprosto dokonale. Vodní koule se jako velký chvějivý balonek odkutálela vzduchem a trefila moji sestru přímo do nahněvané tváře, načež se rozprskla na milion menších kuliček, které se vzápětí rozběhly do všech stran.

Kniha sleduje osudy mladého britského chlapce Artura Mumbyho, který žije se svým otcem Edwardem a sestrou Myrtle ve vile Jitřenka poblíž měsíce. Děj se odehrává v alternativním 19. století, kdy díky objevům Sira Isaaca Newtona Britské impérium postavilo vesmírné lodě a je značně aktivní na některých okolních planetách a jejich měsících. Můžete se tak těšit na putování vesmírem naší Sluneční soustavou, poznávání života na ostatních planetách, seznamování se s různými mimozemskými bytostmi, nespočtem vesmírných plavidel a mnohého dalšího. Nechci příliš spoilerovat, a proto neuvádím nic konkrétního, ale jedno varování přeci jen připojím. Těm, kdo nemají v lásce pavouky, doporučuji, aby se měli při čtení Tajemství prstenců Saturnu na pozoru. Je jich tu totiž hodně a nejsou zrovna jako pavouček Provazníček (možná někteří pamatujete tuto postavu z dětských knížek).

Kniha je psána převážně v ich formě, protože se jedná v podstatě o zápisky Artura Mumbyho. Výjimkou je pak pasáž, kdy jsme seznamováni s příběhem piráta Jacka Wirwala, která je klasickým vyprávěním ve třetí osobě. Dalšími výjimkami je pak několik kapitol, které jsou opsány z deníku Myrtle Mumbyové, takže kniha dostává i zajímavý rozměr v různé podobě vyprávění z pohledů různých osob. Celé knize vévodí hlavně poutavé ilustrace Davida Wyatta. Některé jsou menší, jiné celostránkové, ale v celé knize jich je opravdu hodně a je to příjemné zpestření celého čtení. To je také vtipně doplněno o několik poznámek pod čarou, kdy se nejčastěji jedná o dovysvětlení některých specifických výrazů nebo Arturovy poznámky k dané scéně. Během čtení tak stránky létají stejně rychle jako vesmírná loď Sofronie pod vedením pirátského kapitána Jacka Wirwala.

Překlad Dominiky Křesťanové je svěží, vtipný a elegantní, pokud to tak o překladu mohu říci. Nenarazil jsem při čtení na žádný zádrhel či problém, i překlepy či zapomenuté chybičky se v knize téměř nevyskytují a ty, které zůstaly, by se daly spočítat na prstech jedné ruky (či dvou). Originální spojení vesmírného scifi příběhu v kombinaci se steampunkovou tématikou je čtivé a udrží si vaši pozornost po celou dobu čtení. Toto dobrodružství vás tak zaujme, že nebudete chtít, aby někdy skončilo. Proto můžete po dočtení Tajemství prstenců Saturnu sáhnout po druhém dílu s názvem Tajemství saténových klobouků. Jedno varování ale přeci jen připojím. Nakladatelství Mladá fronta v českém překladu vydalo pouze první dva díly z trilogie a třetí díl je tak dostupný pouze v angličtině a to ještě velmi obtížně po anglických antikvariátech. Již by měl být na cestě a po přečtení vám tak rád další Arturovy zážitky zprostředkuji alespoň formou recenze. Je škoda, že série nebyla dovydána kompletní, obzvláště když se jednalo o jeden poslední díl, ale na druhou stranu jsou příběhy v prvních dvou knihách samostatné a uzavřené, takže to, že není v češtině třetí díl, nebrání v přečtení předešlých dílů.

Tady mě ale opouští síla vylíčit, co následovalo. Psát o obrovských pavoucích a lidožravých můrách je jedna věc, ale jsou zážitky, na které nedokáže ani ten nejudatnější britský chlapec pohlédnout, aniž by se mu obrátil žaludek. A to byl přesně ten případ, kdy se moje sestra s Jackem rozbuleli štěstím, skočili si do náruče a začali se líbat.