Druhý český knižní adventní kalendář od nakladatelství CooBoo je Zasněžený polibek Petry Martiškové.
Hlavními hrdiny Zasněženého polibku jsou Grace Montgomeryová a Cameron Cooper. Ona je středoškolačka, která se chystá na studium na vysoké škole, on je filmová a seriálová hvězda mladé generace. A oba se potkají na benefičním galavečeru místní nemocnice, kde Cameron ve snaze ukrýt se před bláznivou fanynkou Grace zcela nečekaně políbí. A začíná se nám odvíjet jejich příběh, který probíhá během adventu. Přípravy na školní ples, všudypřítomný bulvár, který ke hvězdě formátu Camerona Coopera bohužel patří, ale také Cameronovo rodné město Bolton – to je je výčet toho, co na vás čeká v této vánoční romanci od české autorky Petry Martiškové.
„Veř mi, kdyby tam byl někdo, kdo vypadá jako Superman říznutej antickým bohem, s čelistmi, o který bych si mohla nakrájet ananas na tenké plátky, a zářil jako uranový palivo, tak toho bych si určitě všimla.”
„Bože, Cameron Cooper a přímo tady! A tys ho líbala!”
„Technicky vzato… ale, Zoe, není to tak, jak to vypadá.”
„Není to tak, jak to vypadá?” vyjevila se. „Takže prostě jen zakopnul a omylem ti strčil jazyk do krku, a teď si tu u tebe doma v klidu pije kafe?”
Petra Martišková má s psaním vánočních romantických knih již zkušenost, ale přeci jen napsat příběh ve formátu adventního kalendáře není to samé jako klasická kniha. Po technické stránce se nepovedla perforace jednotlivých kapitol stejně, jako tomu bylo minulý rok u knihy Den po dni nebo u knihy Kouzelný sob. Některé kapitoly měly část bez naříznutí a trhání kapitol bylo značně nepříjemné a leckdy musel pomoci dokonce nůž. Musím říct, že mě občas mátlo to, že část daného dne (kapitoly) zabral popis části předchozího dne (kapitoly), takže jsem se jako čtenář někdy ztrácel v tom, jaký den vlastně v příběhu je. Jinak se Grace a Cameron v kapitolách střídali téměř pravidelně, s tím jsem problém neměl.
„Není tu Frank, Mike ani Simon,” řekl a Zoe se ho s líbezným úsměvem na tváři zeptala: „To je nějaký rozpočítávadlo, nebo vyjmenováváš chipmunky podle abecedy?”
„Pro tvou informaci: chipmunkové byli Alvin, Theodor a Simon.”
Zoe ho se smíchem uznale poplácala po zádech. „Jsem ohromena tvými znalostmi. Znáš i všechny šmouly?”
S čím jsem však problém měl, to bylo chování hlavní hrdinky Grace. Ono celkově z jejího popisu se to tváří, jako by byla již vysokoškolačka a ne středoškolačka, to byl první problém. Kdyby již byla vysokoškolačkou, tak by mi to i do příběhu sedělo víc. Mimo to se ale chovala naprosto příšerně, jak už to tak ale v romantikách bývá, takže mi k srdci nepřirostla, i když má k dobru plusové body za pomáhání v rodinné nemocnici, ale to byl jen další problematický faktor k tomu, že se má jednat o středoškolačku. Naproti tomu Cameron mi byl sympatický, mladá filmová a seriálová hvězda, taky bych asi neuměl odolat, takže proč ne. Jeho rodina a prostředí rodného města Bolton bylo popsané a vykreslené opravdu pěkně. Co bych ještě pochválil je smysl pro humor, protože jsem se přistihl, že hlavně díky Graceině nejlepší kamarádce Zoe jsem se fakt kolikrát u čtení i dost nasmál.
Hodila jsem na sebe péřovou bundu a krk i pusu omotala šálou.
Zoe si mě pobaveně prohlížela. „Tohle je tvoje nenápadná verze? Vypadáš jako eskymák na výměnným pobytu.”
Celkový dojem extrémně vylepšuje také grafická stránka, za kterou stojí Adélka Stopka. Od obálky, přes jednotlivá okénka kalendáře, až po úvodní stránky jednotlivých kapitol, to muselo být extrémně náročné a povedlo se to na výbornou. Trochu to ale sráží přítomnost tzv. dobrovýzev na konci každé kapitoly. Chápu záměr autorky, že chtěla, aby čtenáři dělali nějaké dobré skutky ve svém okolí, ale vždy mě to vytrhlo z příběhu, po nějaké době jsem se je dokonce naučil ignorovat, ale myslím si, že to mohlo být třeba sdíleno souhrnně jako odkaz na seznam dobrých skutků než v každé kapitole na konci.
„Šla po něm jak naváděná střela už od školky. Pamatuješ, jak na něj vždycky koukala jako věčná dietářka na dort po měsíci na odtučňovacím pobytu?”
Sečteno a podtrženo: jedná se o průměrný příběh, který se odehrává ve Spojených státech, i když by možná byl zajímavější, kdyby se odehrával v našich končinách. Příjemný hrdina a otravná hrdinka se vzájemně zprůměrují, stejně jako skvělou grafickou stránku sráží nedostatečné natržení kapitol a zbytečné dobrovýzvy. Vánoční atmosféra byla ale na jedničku s hvězdičkou. Představuji si to úplně stejně, jako žánr vánočních romantických filmů – víte již od začátku, jak to dopadne, ale jste zvědaví, jak se k tomu hrdinové dostanou. Bude to klišé, ale vlastně si to můžete v některých případech užít víc a v jiných míň. A stejně to bude i u knižních adventních kalendářů a možná právě tak bychom k nim měli přistupovat. Doufám, že v tradici bude nakladatelství CooBoo pokračovat, ale že se příště pokusí vsadit na jiný typ vánočního příběhu. Já osobně bych doporučil příběh Kluci jako my od Evy a Kláry Pospíšilových, což je příběh odehrávající se v Česku a je o čtyřech klucích v pěstounské rodině. To by mohla být dostatečně odlišná variantna pro některý z dalších adventních kalendářů…
„Vážně? Věříš na kouzelnou pověst? A nebude to spíš tím, že ses na mě vrhnul jako zvíře na naší benefici? Ale dobře, uznávám, že ten zasněžený polibek byl ten nejkrásnější v mém životě.”
Cameron se natáhl za sebe a vtiskl mi něco do dlaně.
„Myslíš tenhle polibek?” usmál se na mě a já z malé, krásně vánočně zabalené krabičky vylovila naprosto dokonalý sněžítko, se dvěma miniaturními postavičkami na terase, kolem kterých se sypal sníh…
Název: Zasněžený polibek
Autor: Petra Martišková
Ilustrace: Adéla Stopka
Počet stran: 292
Nakladatelství: CooBoo
Čteno: poprvé
Hodnocení: 60 %
Čteno: 1. 12. 2025 – 24. 12. 2025