Únor byl zatím nejskromnější měsíc co do knižních přírůstků za poslední roky, co tento formát článků sepisuji.
S pravidelným sledováním knižních přírůstků jsem začal od ledna 2021, ale nárazově jsem podobné články psal i dříve. Nikdy jsem ale nedosáhl na nulu. Ta se tedy nekonala ani tentokrát, ale mít pouze jednu novou knihu za měsíc je pro mě velký úspěch. A to se ještě jedná o knihu z YA čtu boxu, o kterém jsem vám již psal v samostatném článku. Ten se předobjednával už na podzim a v únoru pouze tento box dorazil.
Únorovou knihou, která rozšířila moji knihovnu, bylo Alespoň prozatím od Amélie Salingerové. Zatím jsem se ke knize nedostal, abych ji v brzké době přečetl, ale určitě i na ni dříve či později dojde. Jen tak trochu váhám, kdy ji na čtecí seznam zařadit, protože jejím tématem je láska za časů covidu, resp. takové bylo téma soutěže CooBoo hledá talent, kterou právě Amélie vyhrála. Takže jsou v podsatatě dvě možnosti – buďto se snažit knihu přečíst co nejdříve, dokud ještě přímá interakce s covidem v roce 2020 zůstává v paměti, nebo raději schovat knihu na později a využít to jako takové připomenutí toho, jak to tehdy v prokletém roce 2020 vypadalo, když začala pandemie covidu.
A co vy? Zaregistrovali jste také tuto knihu, která v únoru obletěla knižní sociální sítě? Jak se stavíte k tématu romance zasazené do českého prostředí a ještě do období okolo koronavirové pandemie? A jaké knižní přírůstky jste měli v únoru 2022 vy?